Představení oboru

Představení oboru „krajinný inženýr“

Úvod

V návaznosti na dlouholeté příznivé a erudované působení někdejšího „civilního inženýra pro kulturní techniku (1,2,3) v naší krajině doporučuje se obnovit jeho působení přerušené Zákonem č. 61 ze dne 11.7.1951. Tento obor byl na šestém místě z dvanácti autorizovaných oborů (2) a v Rakousku i Bavorsku (Kulturtechnik und Wasserwirtschaft) představuje obor, kterému se v minulosti i v současné době daří zajistit celospolečensky požadovanou ochranu a tvorbu krajiny. V minulosti i v současné době tento odborník díky svým znalostem z oboru biologie krajiny, jejího plánování i technických řešení inženýrských staveb a biotechnických opatření v povodích, má předpoklady stát se v souladu s komunitárním právem koordinátorem a spolupracovníkem ostatních oborů řešících ochranu, tvorbu a správu krajiny (4,5).

Rozbor studijních vědních nauk absolventa oboru a jeho kvalifikační předpoklady uplatnění v praxi

Obor „krajinné inženýrství“ je akreditován Ministerstvem školství , mládeže a tělovýchovy České republiky a v klasifikaci kmenových oborů vzdělávání (nově zavedeného od 1.9.1998) je zařazen pod kódem 39 – 01 – T, tj. ve skupině Speciální a interdisciplinární technické obory. Interdisciplinární charakter tohoto oboru je především ve vazbě na následující akreditované obory vysokoškolského vzdělávání :

16 – 01 – T : Ekologie a ochrana prostředí
36 – 03 – T : Vodní hospodářství a vodohospodářské stavby
39 – 02 – T : Informatika
41 – 01 – T : Zemědělské inženýrství
41 – 46 – T : Lesní hospodářství

Na základě rozboru studijních programů jednotlivých vysokých škol (6) s akreditací oboru „krajinný inženýr “ nebo oborů s podobným studijním programem (např. na ČVUT FSv obor „inženýrství životního prostředí“), lze deklarovat ve výuce následující zastoupení skupin odborných předmětů:

  1. Teoretické předměty:
    matematika, konstruktivní geometrie, matematická statistika, fyzika, chemie, geologie, pedologie, geomechanika, botanika, dendrologie, hydrobiologie, zoologie, meteorologie a klimatologie, hydraulika a fyzika půdy – podíl cca 20 %
  2. Stavebně – technické předměty:
    stavební mechanika, pozemní stavby, stavebně technický průzkum, nauka o materiálech, zakládání staveb, geodézie, vodní hospodářství, revitalizace a úpravy malých vodních toků, hrazení bystřin, rybníky a malé vodní nádrže, úprava pitných a čištění odpadních vod, vodárenství a stokování, odvodnění, závlahy, rekultivace půd, protierozní ochrana půd, polní a lesní cesty, územní plánování, urbanismus venkova, rodinné farmy, odpady – podíl cca 30 %
  3. Odborné ekologické předměty:
    metody studia ekosystémů, krajinná ekologie, ochrana přírody, ekologie lesa, hospodaření v imisních oblastech, sociální ekologie, transport znečištění v povodí, politika ochrany životního prostředí – podíl cca 16 %
  4. Informatika a hydroinformatika:
    GIS, CAD, hydrologické a hydraulické monitorování  a modelování – podíl cca 14 %
  5. Předměty z oblasti zemědělství a lesnictví:<
    zemědělská výroba, ochrana rostlin, chov hospodářských zvířat, účelové travní porosty, sadovnictví, fyziologie dřevin, základy pěstování lesů – podíl cca 10 %
  6. Předměty ekonomické a právní:
    ekonomika vodního a lesního hospodářství, ekonomika životního prostředí, základy právních nauk, správní právo, stavební právo – podíl cca 7 %
  7. Předměty společensko – vědní a neslovanské jazyky:
    filosofie, psychologie, sociologie venkova, dva volitelné neslovanské jazyky – podíl cca 3 %
Definice oboru v souladu s požadavky Zákona č. 360/1992 Sb. § 5

Krajinné inženýrství je interdisciplinární obor zajišťující ucelenou péči o krajinu s uplatněním ve složkách plánovacích, investorských, projekčních, realizačních, provozních, výzkumných a správních.

Obsah oboru : stavebně – technická a biotechnická opatření v krajině.
Požadavky na vzdělání : magisterské (inženýrské) studium na vysokých školách s uvedenou, nebo podobnou akreditací kmenových oborů vzdělávání (KKOV) 1).

Literatura
  1. Uvozovací patent k živnostenskému řádu z 20.XII.1859 č. 227 ř.z. a Nařízení státního ministerstva z 8.XII.1860 č. 268 ř.z., o organisaci státní stavební služby a organisaci civilních inženýrů.
  2. Řád platný pro úředně autorizované civilní techniky v Československé republice vydaný Vládním nařízením ze dne 9.2.1934, č. 38 Sb. z. a n.
  3. KULHAVÝ  F. (1996) : Krajinné inženýrství. Studie oboru. MZe ČR, 79 s.
  4. Směrnice rady ES č. 89/48/EEC ze dne 21. prosince 1988 o všeobecném systému uznávání diplomů vyššího vzdělání udělovaných po ukončení odborného vzdělávání a výcviku v trvání nejméně 3 let.
  5. Směrnice rady ES č. 92/51/EEC z 18. června 1992 o druhém všeobecném systému uznávání profesního vzdělávání a přípravy jako doplněk Směrnice 89/48/EEC.
  6. Studijní programy vysokých škol s akreditací oboru „krajinný inženýr“, nebo jemu podobného oboru ( SF ČVUT Praha, LF ČZU Praha, SF VUT Brno, MZLU Brno).

V Praze dne 16. 3. 2001

Za výbor ČSKI – Ing. František Kulhavý, CSc. – předseda

1)  ostatní obory vysokých škol budou uznávány na základě předložení studijních plánů zkušební komisi a na základě výjimek Autorizační rady.

Kalendář akcí

Partneři